Světe, neopouštěj nás!

Už druhý měsíc probíhají protesty v Íránu. Nespokojenost s volbami na post prezidenta rozpoutaly demonstrace, které, jak se zdá, nemají konce. Aby toho nebylo málo, znovuzvolený Ahmadínežád si oblíbil stalinistické metody.

Když před dvaceti lety padl komunismus, nejenom v Československu, ale i v dalších částech Evropy si nejeden člověk veřejně oddechl. No jak se zdá, některým se velice zalíbily metody, jež byly na programu v naší malé krásné zemi na prvním místě v padesátých letech.

A jelikož už od starých komunistických metod vynucujících si přiznání vězňů uteklo mnoho času, íránští představitelé lidu si chtěli jejich způsoby vylepšit. Zrádci lidu neboli agenti západu se ke kolaboraci přiznávají v mediálním obraze. Prostřednictvím televize tak mohou lidé shlížet na ty, kdo stojí údajně za demonstracemi a lidskými životy, které protesty stály.

Proti těmto metodám se bezprostředně ohradila i opozice. Lid vyzývá duchovní sílu země, ať podobným stalinistickým praktikám udělá rázný konec. Samozřejmě stále volá po nových volbách, bez nichž demonstrace neustanou.

Donucovací metody se zdály být pohřebeny spolu s berlínskou zdí. Teď se zdá, že svou oživovány v teokratickém muslimském státě. Země s hlavním městem Teherán se tak místo pokroku, po němž lid volá, ocitá v represi.

Tato zpráva se objevila právě ve chvíli, kdy KSČM chce vytvořit silnou spolupráci s ČSSD výměnou za omluvení se za svou minulost. Ironií na tom je, že ještě před několika týdny se veřejně bouřily proti vysílání dokumentu o Miladě Horákové. O příkladu praktik padesátých let minulého století u nás, jimiž jsou teď okouzleni představitelé v Íránské republice.

Ještě větší úsměv vyvolá prohlášení předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa, který by rád zopakoval omluvu starou dvacet let. Opravdu upřímná omluva, za níž chtějí vytvořit silnou levici. Přesně takto si většina představuje omluvu za čtyřicet let totality. Jak se říká, není nad upřímnou omluvu od srdce!

Nositelka Nobelovy ceny míru Širín Ebadíová pronesla: „Světe, neopouštěj Írán!“ Myslím, že nejenom Írán…