Fastfood – metla či úleva

McDonald a KFC dobily svět. Fastfoodové řetězce se objevují v každém větším městě. Otázkou však zůstává, jestli se k nim lidé nemají obrátit čelem vzad a chránit si zdraví anebo vychutnávat si to, co jim v tu chvíli přijde vhodné – jak pro chuťové buňky, času v dnešní uspěchanosti či jen pouhé pohodlnosti. Minimálně pro děti...

O tématu rychlého občerstvení a jeho případné škodlivosti toho bylo napsáno mnoho. Stejně jako o opačném pólu lidského stravování – bio potravin. Sama nestojím ani na jedné straně extrémů, v tomto případě se výjimečně řadím do šedého průměru. Holt na frázi dobrého průměru něco bude.

Neberu nikomu, zdali rychlé občerstvení preferuje či zarputile odmítá. Každý je strůjcem nejenom svého zdraví. Co mi ovšem může zvednout mandle je, když vidím, kolik rodičů s láskyplným úsměvem nechává své děti fastfoodovým jídlem cpát. Děti, naše budoucnost, mají sotva ponětí, co do svého těla dostávají.

V době vývinu je brát pravidelně na „lehké“ snídaně, šťavnaté obědy a olejem nasáklé večeře, mi přijde jako jedna ze základních nezodpovědností, které se rodiče na svých dětech mohou dopouštět. Vždyť zdraví máme jen jedno a nechat i méně než desetileté děti se ‚nadlábnout‘ rychlým jídlem, mi nepřijde zrovna správné.

Nikde netvrdím, že česká kuchyně patří mezi nejzdravější na světě. Velkým neduhem Čechů, který podporují tuzemské restaurace, je hlavně nemalá porce jídla, jež mnohdy přetéká z talíře. Ovšem i menší porce vepřo-knedlo pro mé chápání výživy přijde zdravější, než polotovary plné ‚éček‘.

Doteď mám před očima dokument, kdy se jeden Američan kolem třiceti let rozhodl po jeden měsíc stravovat ve fastfoodech. Jen tak na okraj, první porci XXL, jež je ve Spojených státech velmi oblíbenou, vyzvracel, aniž by jí dojedl. Za jedna třicet dní přibral nejenom nemalá kila, ovšem jeho cholesterol dosahovat závratných výšek. Kolem dvacátého dne mu dokonce doktoři doporučili zmíněný projekt zrušit dřív, než jeho zdraví dojde k újmě.

Možná to zní v našich středoevropských končinách příliš dramaticky jako nějaký katastrofický scénář. Na druhou stranu je přece jen lepší si ho uvědomit, že ho zažít. Akceptuji, že v současné uspěchané době, kdy člověk se honí za prací, aby se jeho blízcí měli dobře, je možná těžší než dřív pozastavit se nad vlastním jídelníčkem. Natož jídelníčkem svých dětí. Přesto správné stravování by mělo patřit k základním hodnotám, které svým dětem předáme. A jelikož je zdraví jenom jedno a není radno si s ním zahrávat, nebylo by od věci, udělat si čas na jeho uvaření, než nechávat ohřívat polotovary a krmit se nepříliš prospěšným fastfoodovým jídlem pro naše tělo.

Chápu, že děti chtějí do těchto rychlých občerstvení chodit. Proč ne jako odměnu jednou za čas, vždyť ani se zdravou výživou se to nemá přehánět. Ono ty bio potraviny jsou 'akorát' dražší, jestli zdravější můžeme polemizovat. Přesto se nemusíme stavět do těchto dvou extrémů, abychom zajistili dětem správný jídelníček. Nemělo by se totiž zapomínat, že i snídaně hrají velký vliv. Což je bezesporu fakt, jehož bychom opomíjet neměli.

Smutnější je fakt, že jídelny ve školách se rychle přiblížily trendům ze západu. Vařené brambory se vmžiku vyměnily za hranolky. Míň zeleniny a ovoce, o to více mastného.

Když si ráno čas od času zajdu do McDonaldu pro kafe, které dle mého vkusu je výborné, nikdy jsem snad nenašla vylidněnou místnost. Ono se není co divit, když je narvaná i o půlnoci…